Po dvou letech od prvního vydání (ve Velké Británii) se i k českým čtenářům dostává ilustrovaný průvodce světem filmu. Podepsaný pod ním není nikdo menší nežli kritik Ronald Bergan, autor mnoha publikací se širokým rozpětím – od Ejzenštejna přes Truffauta až po bratry Coeny. U nás jsme se s jeho čtivým jazykem mohli setkat již prostřednictvím biografie Dustina Hoffmana, větší radost však pravděpodobně udělá zájemcům o kinematografii právě svojí novinkou.
Nutno přiznat, že v době, kdy internet zaplavuje nekonečně mnoho filmových databází, (ne)autorizovaných stránek tvůrců, webových prezentací studií a filmů, se takto pojatá knižní publikace potýká s jistým handicapem – vtírá se totiž otázka, do jaké míry je ještě potřebná. Na obhajobu ihned dodávám, že tištěná podoba má pro mne stále větší kouzlo nežli ta elektronická a že v domácí knihovničce vedle odborných teoretických publikací tato s lehkostí uchopená "mapa" utváří zdravě střídmou osnovu pro orientaci.
S Velkým ilustrovaným průvodcem Ronalda Bergana se vkrádá i druhá otázka: pro koho je určena? A právě zde to s odpovědí bude složitější. Bergan totiž na jedné straně sestavuje knihu do několika oddílů a ze všech doslova ční úmysl předložit čtenářům základní informace (například 100 nejlepších filmů, režiséři od A do Z), na straně druhé nezřídka operuje s pojmy a jmény suverénně, jako by předpokládal již větší znalosti čtenáře. K tomu ho bezpochyby nutí prostor, který má k daným kapitolám vyhrazený. Kdybychom hledali ideálního cílového čtenáře, bude jím zřejmě student střední školy, který se o film více zajímá, nebo se přímo uchází o studium filmové vědy. Pro takového recipienta je tato kniha velmi vhodná a představuje prakticky jedinou možnost (v kontextu česky vydaných knižních publikací), jak se k takovému kvantu informací dostat. Kdysi to byl Malý labyrint filmu (Praha: Albatros, 1988), jenž by si zasloužil reedici, částečně pak i slovenská Encyklopédia filmu (Bratislava: Obzor, 1993), ta však postrádala přehlednost a dnes by pochopitelně vůbec neobstála se svým nepřívětivým grafickým řešením.
Neustále zde opakuji pojmy jako přehlednost, průvodce, k tomu mě vede struktura publikace. Bergan svých 528 stran rozčlenil do šesti kapitol a k nim připojil odkazy, glosář a rejstřík.
Dějiny filmu se jakožto první kapitola vyloženě nabízí, autor je tedy nepřekvapivě vkládá na samotný začátek knihy. Dějinný vývoj rozkládá po desetiletích a při psaní se snaží o skloubení proměn jak estetiky, tak i technologie, neopomíjí důležité filmové premiéry, osobnosti a v neposlední řadě okolnosti politické a distribuční. Obecným nešvarem (nazvu-li to takto přísně) obdobných textů je skutečnost, že autoři větší část věnují "hlubší historii", nejinak i Ronald Bergan. Němá kinematografie a období cca do 60. let zabírá větší prostor než moderní údobí, a to i v jiných kapitolách (filmové žánry), jako by se kritici trochu báli podrobovat reflexi to, od čeho nemají tolik odstupu. Je to škoda, protože právě současný film by si více kritické pozornosti jistě zasloužil. Sem tam se mihne textem faktická chybička, jako například tvrzení, že film Rocky získal dva Oscary, přičemž si ve skutečnosti odnesl sošky tři. Nicméně jako nástin historie Berganova kapitola bezpochyby funguje a poslouží k tomu, aby si čtenář k obdobím vyhledal další literaturu, informace a zhlédl zmiňované filmové tituly.
Následujících třicet stran se věnuje genezi filmového díla. Kapitola se člení do tří základních částí: předprodukce, produkce, postprodukce. I na konkrétních příkladech zde demonstruje autor nelehký proces přípravy a výroby filmu, neopomíjí ani takové náležitosti jako je nutná účast hvězd na premiérách ve světě či právě úloha filmových kritiků. Popisnost této kapitoly musí český čtenář brát s rezervou, resp. měl by si uvědomovat, že například v kontextu tuzemské tvorby ne vše funguje obdobně.
Za velmi nešťastně nazvanou považuji třetí kapitolu. Vypadá to buď jako velké zjednodušení, či neschopnost vymyslet název vhodnější, ale pod filmovými žánry (jak se kapitola jmenuje) Bergan klade vedle skutečných filmových žánrů (akční, komedie, horor…) i ty, které bychom spíše označili jako subžánr (film noir, kostýmní film, výpravné eposy). Nevhodně sem zařazuje i druhy: animovaný film, dokumentární film, dokonce i pojmy jako avantgarda, kultovní filmy, bojová umění, seriály či propagandistické filmy. Námi označený cílový čtenář toto za nějakou významnou chybu považovat nebude, ale zbytečně mu to předloží mylné informace. Když odstoupíme od souhrnného označení kapitoly, nabízí tato část knihy příjemně dostačující vhled do žánrů a druhů, ve stručnosti předloží i jejich historický vývoj a pojmenuje typické prvky.
Velmi užitečnou kapitolou je Film ve světě, neboť, co si budeme namlouvat, americká kinematografie má ve většině přehledových publikací navrch (tuto nevyjímaje). Na sedmi desítkách stran proletí Bergan zeměkouli od Afriky přes Balkán až po Indii. Vyjmenuje zásadní díla, dotkne se historického vývoje a také svébytnosti dané země.
Poslední dvě kapitoly mají charakter skutečně jen přehledový, Režiséři od A do Z a 100 nejlepších filmů představují ne vždy zcela vyvážený "žebříček"/seznam jmen a titulů. Pro čtenáře, který potřebuje pomocnou ruku při výběru toho "důležitého", jsou tyto kapitolky pochopitelně funkční, čtenář s větší diváckou zkušeností může mít pochybnosti (i když každý výběr je vždy dosti subjektivní záležitostí), nebo mu může přijít líto, že se na jeho oblíbeného filmaře nedostalo místo.
V českém vydání po těchto seznamech následuje Dodatek vztahující se k československému filmu (16 stran). Autora se mi nepodařilo "vystopovat", ale text se nese v podobném duchu jako kapitoly od Bergana a je dobře, že se Slovart rozhodl dodatek k překladu vložit.
Moc nerozumím tomu, proč Berganův výčet ocenění (např. Oscar, festivaly jako Cannes, Benátky) je nazván jako Odkazy, když o žádné odkazy nejde. Trochu v tomto případě také pochybuji o užitečnosti – podobné seznamy lze opravdu velmi lehce najít na internetu, v knize stejně nejsou úplné. Jako předposlední část si zvolil autor Glosář, vysvětlení několika málo pojmů vesměs technického charakteru (zpomalený pohyb, stop motion, technicolor aj.). Knihu uzavírá rejstřík (jmen, filmů, pojmů), což představuje pro Bergana další bod k dobru.
Podtrženo sečteno lze Film – Velký ilustrovaný průvodce považovat za velmi slušnou publikaci pro ty, kteří by do světa kinematografie pomaloučku chtěli pronikat a chtějí mít po ruce pokud možno základní informace ze všech možných "koutů" tohoto velkého vesmíru. Čtení je to příjemné a navíc doplněné o obrovskou spoustu barevných fotografií, na kvalitním papíru a v pevné vazbě.
Ronald Bergan
Film – Velký ilustrovaný průvodce
Překladatel: Emílie Harantová
Jazyk: český
Vazba: tvrdá s přebalem
Počet stran: 528
Formát: 140 x 243 mm