Reklama
 
Blog | Lukáš Gregor

Kolekce filmů Wima Wenderse

Ještě se člověk ani nestačil doradovat ze dvou krabiček (celkem 8 disků) s tvorbou R. W. Fassbindera a už si na něj Levné knihy připravily další kolekci vztahující se ke zlatému období německé kinematografie.

Hnutí Nový německý film by se beze jména Wim Wenders stěží obešlo, zato český trh si až doposud s vydáním Wendersových nejlepších titulů hlavu nelámal. Rest je napraven a naštěstí i v uspokojivém technickém zpracování. 

Krabička obsahuje čtyři disky, ale s tím, že jedno z nich skýtá dva filmy. Pětice snímků pokrývá roky 1974 až 1982, nabízí tedy opravdu to nejreprezentativnější, co Wenders natočil. (Nepočítáme-li pozdější slavné Nebe nad Berlínem vydané u nás v edici Netuctové filmy, Zóna/Aerofilms, a cenami ověnčený Paříž, Texas, které na trh přinesly také Levné knihy) Údobí 70. let se v případě nedostudovaného lékaře a filozofa Wenderse neslo tematicky v dotycích s lidskou vykořeněností, hledáním svého místa a formálně s vlivy americké kultury. Obojí se sebou souviselo, neboť Západní Německo se potácelo v jakémsi oparu bezčasí, nenacházelo vazby se svojí minulostí, ale s Amerikou ano. Proto Wendersovými filmy prochází neustálý motiv nápoje Coca-Cola, rocková muzika a ne náhodou svým jednáním někteří hrdinové připomínají osamělé kovboje brázdící nehostinnou krajinu. Wenders totiž sdílel se svojí zemí absenci kořenů nejen společensky, ale i jako filmař. Vzory hledal v Hollywoodu, v žánrovém filmu, a na něj odkazoval. Patrné je to v jeho zálibě road movie, kdy odcizenná města parafrázují westernová městečka, do nichž ústřední hrdina přijíždí jako nezvaný a neznámý a nedočkává se navázání kontaktu, či dokonce vztahu. Jediné souznění se mu podaří navázat s jemu podobnými. V chronologicky prvním snímku kolekce je to malá holčička Alice, s ní opouští Spojené státy, aby nenašli domov ani v Amsterodamu a ani ve městě, kde by měla Alice mít babičku. Ne cíl v pravém slova smyslu, ale cesta za ním je tím bezpečím, co nabízí prostor pro Wendersovy postavy. Jak následující Falešný pohyb, tak především pak vynikající V běhu času vypráví o domově, neuchopitelném, nestabilním, rozechvělém. Ukáže se, že není těžké jej naleznout, ale nepodlehnout deziluzi, neztratit touhu jej hledat (najít). Hledání vyžaduje zvláštní přístup k času, Wenders ve svých road movie nepodléhá pokušení jeho plynutí manipulovat, krátit ve prospěch snesitelnosti pro diváky. Odměnou může být dojem naprosté koexistence s postavami. Americký přítel, čtvrtý z titulů, má se Spojenými státy ještě pevnější vazby, odkaz na kovboje se zde objevuje explicitně (hraje Dennis Hopper), ale ani balancování na pomezí dramatu a žánru thrilleru nevadí, aby i v tomto snímku v popředí stála nesnesitelně bolestná cizota (mezi člověkem a okolím a uvnitř člověka samého). 

 

Reklama

Velmi snadno lze podlehnout dojmu, že tvorba Wima Wenderse se utápí v depresích, ale stejně jako život, i tento režisér podsouvá (často nečekaně) vtipné momenty a nechybí mu vedle jízlivosti i smířlivější postoj ke svým hrdinům. Ať už budeme jeho ranou tvorbu intepretovat tak či onak, kolekce pětice titulů by neměla zůstat nepovšimnuta.